Nesuď pár podle povídky a povídku podle páru.

Pobertův plánek se nemýlí

5. července 2016 v 19:39 | Mišule |  Jednorázovky
Prohlášení: Harry Potter a všechno s ním související patří J. K. Rowling. Ano, to se vztahuje mimo jiné i na Siriuse, Remuse a Jamese… Takže tyto postavy mi nenáleží. Ovšem pozor! Povídka je moje, to znamená, že budu ráda, pokud zůstane pouze na tomto blogu… Jo a nesmím zapomenout podotknout, že za povídku nemám žádné prašule :P.
Rating: Uhm… Na 18+ to asi není, tak dejme tomu, že 15+
Varování: Slash. Lehce erotické. Někdo by mohl mít pocit, že povídka nerespektuje kánon.
Pairing: Wolfstar (Sirius Black/Remus Lupin)

A/N: Merlinžel, existuje jen opravdu málo českých Wolfstar povídek… Proto jsem se rozhodla, že přispěji svou troškou do mlýna. :-) Povídka se odehrává během studia Pobertů, jedná se o jejich tak předposlední nebo poslední rok v Bradavicích. Příjemné počteníčko! :-)
-------------
Sirius tiše vešel do vyprázdněné společenské místnosti. Tedy, do téměř vyprázdněné společenské místnosti.
V rudozlatém křesle u krbu seděl Remus se zakloněnou hlavou a oddechoval. Rozečtená knížka mu vypadla z ruky na zem.

Tichošlápkovi chvíli trvalo, než mu došlo, že jeho přítel netečně nekouká do stropu, nýbrž spí. Do tváře se mu vkradl sentimentální úsměv: Remus byl tak neuvěřitelně roztomilý, když spal…

Stejně potichoučku, jako před chvílí, se plížil zezadu ke křeslu a dával si pořádně záležet na tom, aby ani podlaha nezavrzala.
Když se konečně dostal až k němu, vlepil mu pusu na čelo, opatrně mu položil ruce na ramena a začal je masírovat. Náměsíčník napůl rozespale, napůl roztouženě vzdychl.


Stále se ještě úplně neprobral: k tomu došlo až ve chvíli, kdy Siriusovy ruce zmizely z jeho zad. Ta náhlá ztráta kontaktu měla stejné účinky jako studená sprcha.

Sirius využil Remusova zmatení a přeměnil se.

Dosud spící chlapec otevřel oči, protáhl si krk a rozhlédl se okolo sebe, aby zjistil, co se děje a kde je. V tu samou vteřinu na něj skočil obrovský černý pes a jal se mu olizovat obličej. Remus se chtě-nechtě zasmál a přitáhl si psisko blíž k sobě.

"Tichošlápku… Je tohle nutné?"

Pes se rázem proměnil zpátky ve studenta. Vzhledem k předchozím aktivitám momentálně seděl obkročmo na Remusovi, těsně přitisknutý k jeho tělu. Neochotně se přestal věnovat okusování jeho ušního lalůčku jenom proto, aby mu mohl odpovědět otázkou na otázku.

"Znáš snad nějaký lepší způsob, jak se ti dostat na klín?" zavrčel mu svůdně do ucha.

Remus se snažil zachovat si chladnou hlavu, nicméně jen těžko bojoval se vzrušením, zvlášť, když se teď Siriusovy polibky přesunuly od ucha až do oblasti klíční kosti.

"Uhm, co takhle se… zeptat? Nebo… pro příště… upozornit?" namítl bezmocně a skrz touhou přimhouřené oči se pokusil vyhledat Siriusův pohled.

"Ale, snad nemáš problémy s dýcháním, kamaráde?" zeptal se Sirius nevinně, zatímco rozepínal poslední knoflík Remusovy košile. Ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu.

"Ty malej bastarde," podařilo se Remusovi vydechnout a konečně si přitáhl Siriuse ke rtům.

Doslova ho hltal, snažil se ho dostat k sobě blíž, než to bylo možné. Zatímco se jejich jazyky proplétaly, Tichošlápkova ruka sjela k jejich dotýkajícím se rozkrokům a začala je hladit. Remusovi unikl rozechvělý vzdech. Jeho dlaň našla tu Siriusovu a umístila ji zpět na odhalený hrudník, kde byla předtím. Hodně se přemáhal k tomu, aby vyslovil to, co vyslovit musel.

"Víš, že se spolu nemůžeme vyspat," šeptl.

Sirius po něm vrhl pohled ublíženého štěněte.

"Ne tady," upřesnil to mladý vlkodlak, "kdokoliv by nás mohl vidět…"

Sirius se zatvářil zklamaně, ale po chvilce mlčení se zazubil a naposledy škádlivě kousl svého přítele do prstu.

"Tak jdeme najít nějakou opuštěnou učebnu, ne?"
***

"Teda, Tichošlapko, že tys měl divokou noc?!" zeptal se James ráno u snídaně.

Sirius se jen nepřítomně usmál.

"Ale no tak, kámo, nedělej drahoty! Řekni mi, koho máš? Nejenže v poslední době chodíš jako bys byl něčím nadopovanej, pořád jsi mimo a uculuješ se jako blázen, ale navíc máš cucfleky snad po celém těle… Už párkrát jsem se snažil zjistit, kdo je ta šťastná, koukal jsem na Pobertův plánek, ale hovno jsem se dozvěděl. Vždycky ses jen v některý z nepoužívaných učeben poflakoval s Náměsíčníkem…"

Brýlatý chlapec se na chvíli odmlčel.

"Když už je řeč o něm, kdepak je?" zeptal se vzápětí.

Sirius pro jistotu nezvedl hlavu, aby nebylo vidět, jak se začervenal při Jamesově zmínce o plánku.

"Spí," zahuhňal nakonec. "Uhm, divoká noc, řekl bych…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 agata agata | 13. července 2016 v 13:44 | Reagovat

Gayové mi vůbec nevadí a nechápu, proč by vůbec komu měli. Žij a nechej žít.
Jenom, když čtu slash,připadá mi to, jako bych pila vodu a zapíjela vodou.. :-|  :-|  :-|

2 patypoberta patypoberta | Web | 11. srpna 2016 v 8:04 | Reagovat

Ahoj,

Mám rozjetý takový malý projekt "Pátý Poberta" jako dárek k Vánocům pro jednu moji dobrou kamarádku. Potřebovala bych trochu podpory do začátku, tedy pár čtenářů, kteří mi kriticky dají najevo, co se jim líbí či nelíbí, aby na Štědrý den povídka alias vánoční dárek byla vypiplaná, jak to jen půjde.

Pokud máš zájem, budu nadšená. Pokud ne, promiň, že tady oxiduju. ;)

Psaní a čtení zdar!

3 SergiooP SergiooP | E-mail | 16. ledna 2017 v 17:35 | Reagovat

I found this page on 17th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama