Nesuď pár podle povídky a povídku podle páru.

9. kapitola

12. dubna 2016 v 21:32 | Mišule & Rewcare |  Experiment
A/N: Konečně (ano, doufáte správně! :D ) jsem dopsala devátou Experimentu... Je delší než obvyklé kapitoly, berte to jako částečnou kompenzaci za takovou dlouhou dobu čekání :-) Co se děje týče - objeví se nám tu pár nových informací, takže někomu z vás se možná pár věcí vyjasní, někomu to naopak bude připadat ještě zamotanější. Užijte si to! :-)

Hermiona rozespale otevřela oči. Nebyla schopná určit, jestli ji vzbudilo hvízdání rychlovarné konvice z kuchyně, sluneční paprsky nebo sova ťukající na okno.
Vždyť byla neděle devět ráno!
S frustrovaným povzdechem vylezla z postele a otevřela okno, aby výreček mohl vletět dovnitř.
"Copak mi neseš, fešáku?" zeptala se, zatímco si od něj přebírala malý přeložený papírek.

Nemohli bychom dneska zajít na oběd? Potřeboval bych s tebou něco probrat.
Malfoy

Údivem jí klesla čelist. Co to mělo znamenat? Tázavě se podívala na výra, jako by jí snad mohl sdělit, o co jde, ale ten jenom trpělivě čekal, až mu předá lístek. Rychle načmárala na druhou stranu pergamenu odpověď.

Na oběd jdeme s Ronem do Doupěte… Co se děje? Nemůže to počkat do zítra?
Grangerová

Výr od ní zprávu vzal a otevřeným oknem vyletěl ven.

Hermiona zamyšleně sáhla po kartáči na vlasy a pokusila se přivést svoje vlasy do přijatelnějšího stavu. V kuchyni pozvolna utichala rychlovarná konvice - to znamenalo, že Ron už měl uvařenou vodu na ranní kávu. Přemýšlela, jestli se má dřív vydat na snídani, nebo pro jistotu počkat, až se Malfoyova sova vrátí.

Situace se vyřešila sama: výr byl zpátky.

Nemůže to počkat do zítra, je to důležité. Jestli nemůžeš na oběd, půjdeme na snídani, problém vyřešen.
Čekám na tebe za deset minut před vaším domem.
Malfoy


Hermioně poklesla čelist nad tou drzostí a nevěřícně napsala odpověď:

Počkej, co?! Vždyť ani neznáš adresu… A jak to mám asi podle tebe vysvětlit svému snoubenci, hm?

Grangerová

Než se nad tím stihla trochu zamyslet, Malfoyova sova se vrátila… Snad už není tady?! vyděsila se a vzápětí si přečetla, co jí blonďák poslal.

Možná jsem se tak trochu dostal do tvé složky v kanceláři a adresu si zjistil… A ty už něco vymyslíš, jsi přece chytrá hlavička. Krom toho, Weaslík spolkne všechno.
Malfoy

Ten zmetek!
Rychle na sebe natáhla první oblečení, které viděla, vyčistila si zuby a dokartáčovala si vlasy. Zastavila se v kuchyni jen proto, aby si lokla horké kávy.

"Kam tak spěcháš?" zeptal se Ron.

"Ale… Úplně jsem zapomněla, že mám mít schůzku s jednou kamarádkou," zalhala Hermiona pohotově a líbla svého budoucího manžela na tvář.

"Jaká kamarádka by s tebou chtěla jít na schůzku v neděli ve čtvrt na deset?" zeptal se Ron znovu, tentokrát trochu pochybovačně.

"Ta Petty, však víš, Nevillova přítelkyně. Včera na té autogramiádě jsme si poměrně padly do oka, tak jsme si chtěly trochu popovídat. A obě máme málo času a zrovna nedělní dopoledne nám oběma vyhovovalo…"

Ron chápavě přikývl.

"Tak už běž, ať to stihneš. A užijte si to!"

Hermiona zabouchla dveře a utíkala po schodech dolů.

Unaveně se chytla za kořen nosu.

"Jasně, ty a Petty jste úplně nejlepší kamarádky, co?" pronesla ironicky sama pro sebe.

Vyšla ven z budovy a Malfoye ani nemusela hledat - byl přímo před vchodem a nervózně kopal do kamínků na chodníku.

"Ahoj, co se sta -"

Než stihla doříct to, co měla na jazyku, ucítila na rameni jeho ruku. A vzápětí známý pocit, jako kdyby se ji někdo snažil protáhnout úzkou trubkou - asistovaně se s ní přemístil.

Když konečně pod nohama ucítila pevnou zem, naštvaně se na Draca otočila.

"Co to mělo znamenat?!" rozzlobila se. "Víš dobře, že asistovaně se přemisťovat bez souhlasu všech dotyčných osob je nelegální!"

Malfoye to očividně vůbec nevyvedlo z míry, jen se s mírným zájmem zeptal:
"Tys studovala práva?"

Hermiona překvapeně zamrkala.

"Ne, proč? Chci říct… Trochu…"

Malfoy se sám pro sebe usmál a se škádlivým posměchem si pod nos zabručel něco ve smyslu "Ty seš vážně tak všestranná?"

Nenechal Hermioně ani chvilku na to, aby mohla zpracovat situaci, a pustil se do vysvětlování.

"Kdyby sis toho nevšimla, jsme v Prasinkách," podotkl a ukázal na přírodu kolem.

"Chtěl jsem jít do té snídaňovny, co je otevřená na místě po té bývalé zkrachovalé čajovně Madame Pacinkové," Hermiona, stále zmatená, rezignovaně přikývla. Vydali se směrem k nové budově s velmi originálním názvem Salamandrovy snídaně.

"Potřeboval bych s tebou mluvit ohledně toho, co se stalo v pátek. Však víš, to s… Ta záležitost s… No, s fotkou mé bývalé snoubenky Monique," odmlčel se a zhluboka se nadechl. Hermiona zvedla obočí, když zaslechla tu hořkost a lítost ve slovech "bývalá snoubenka", ale nepřerušovala ho.

"A hlavně - to je ta věc, kvůli které jsem tě vytáhl z postele - potřeboval bych tvou pomoc. Mám na mysli, Seamus mi říkal, že jsi dřív chtěla pracovat jako lékouzelnice a dokonce jsi částečně spolupracovala na jednom čaromedickém projektu. Jestli je to pravda…" Malfoy se znovu odmlčel. Očividně čekal, jestli se Hermiona sama nedovtípí, co po ní chce.

"Takže to je ta škola, kterou si potřebuješ dodělat? Ty studuješ na lékouzelníka?" došlo po chvilce překvapené Hermioně.

"Přesně tak," přikývl Draco. "A ač z toho nejsem nijak nadšený, vypadá to, že mi s tím můžeš píchnout jako jediná."


V tu chvíli došli k Salamandrům.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 agata agata | 14. dubna 2016 v 16:55 | Reagovat

Holky zlatý!!Především díky za to, že pokračujete!! A díky za ty grády, které to začíná nabírat!!!Proč Draco studuje na lékouzelníka, když se mu evidentně nechce?? Je to kvůli té Moniky? Možná, že ji ze žárlivosti zamiklíkoval a soud mu za to přikázal veřejně prospěšné práce ve špitále, aby mu ten jeho sladký život ještě kapku osladil? A v čem mu má Hermiona pomoct? Ikdyž, být na jejím místě, tak to beru!  Kdyby nic, tak už jenom proto, aby mu té sladkosti mohla ještě přidat!!! A to by měl za všecko. :-D  :-D  :-D :-P :-P :-P
Děkuji za parádní čtení!!...a kdy bude další kapitola?
Nemůžu se dočkat!! :-)  :-)  :-)  :-)

2 agata agata | 15. června 2016 v 7:59 | Reagovat

Možná vás odrazuje malý počet komentů?
Ale kdybyste tu instalovaly tlačítko ,,děkuji a čekám na další kapitolu", možná byste se divily, kolik lidí to čte! ???  ??? Všichni umíme číst, většina z nás je schopná také říct svůj názor, jenom s písemným projevem to třeba už tak nejde. Nedejte se tím odradit! Povídka je skvělá!!!!!!

3 Mišule Mišule | Web | 5. července 2016 v 19:51 | Reagovat

[2]: Ahojda, děkujeme za slova podpory! :-) Přiznávám, že nepříliš velký počet komentářů taky trochu demotivuje... Dlouhou dobu jsem měla pocit, jako kdybychom si to psaly jen tak pro sebe.
Nápad s tlačítkem se mi líbí, děkuji za tip :-P Rewcare se pokusím popohnat, aby už mi desátou kapitolu poslala, ale mám dojem, že teď je dočasně mimo internet :-? Pokusím se udělat všechno, co bude v mých silách :-D

4 agata agata | 13. července 2016 v 13:20 | Reagovat

Děkuji a těším se!!! :-P  :-P  :-P  :-P

5 Ahoj Ahoj | 2. srpna 2016 v 18:58 | Reagovat

[3]: Právě jsem na vaši povídku narazila a přečetla jsem všechny dosavadní kapitoly jedním dechem.Tato povídka je naprosto ÚŽASNÁ!!!
Bude pokračování? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama